MAS Podbrněnsko, spolek

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Dle Interních postupů IROP MAS Podbrněnsko zveřejňuje otázky a odpovědi, které nejsou zřejmé z výzvy MAS a přiložených dokumentů. Níže jsou uvedeny jednotlivé otázky i odpovědi, které jsou pravidelně aktualizovány a doplňovány:

OTÁZKA Č. 1: Je možné podat projekt zaměřený pouze na vybavení prostor pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání? Tedy bez nákladů spojených s rekonstrukcí, stavebními výdaji apod. 

Ano, je možné předložit do výzvy projekt zaměřený pouze na vybavení prostor pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání. Nicméně je i v tomto případě nutné počítat s:

  • Nutností dodržet bezbariérovost prostor, do nichž bude v rámci projektu pořízeno vybavení (od vchodu do budovy do daných prostor a z prostor na sociální zařízení),
  • Vazbou projektu na zvýšení nedostatečné kapacity pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání,
  • Vazbou projektu na klíčové kompetence dle výzvy a specifických pravidel (přírodní vědy, technické a řemeslné obory, komunikace v cízích jazycích, práce s digitálními technologiemi),
  • Udržitelností projektu, která se vztahuje na dílčí výstupy projektu, tedy i na pořízené vybavení,
  • S nutností souladu projektu s MAP / KAP.

OTÁZKA Č. 2: Podmínkou výzvy je i bezbariérovost. Je možné ji vyřešit tzv. schodolezem? 

V rámci výdajů projektu podpořených z IROPu je nutný bezbariérový přístup (min. od vchodu do budovy k učebně / výukovému prostoru / kabinetu / školnímu pracovišti a z něj na sociální zařízení). V odůvodněných případech, které jsou zároveň dostatečně identifikované i v žádosti o podporu, je možné využití schodolezu jako splnění podmínky bezbariérovosti. Odůvodněným případem může být neefektivní vynaložení finančních prostředků na stavbu výtahu/plošiny, nemožnost jiného řešení z důvodu nedostatečného prostoru apod. V rámci hodnocení Řídicího orgánu IROP je schodolezem splněna podmínka bezbariérovosti. Nicméně záleží i na místně příslušném stavebním úřadu.

OTÁZKA Č. 3: V rámci projektu budeme upravovat sociální zařízení na bezbariérové. Bohužel jsme malá organizace, respektive prostory jsou malé, máme pouze 2 sociální zařízení pro žáky/studenty (dívky a chlapci) a z jednoho bude muset vzniknout právě bezbariérové sociální zařízení. Je nutné, aby bezbariérové sociální zařízení sloužilo pouze pro osoby se sníženou schopností pohybu či orientace? Nebo může býti využíváno i ostatními žáky/studenty?

Bezbariérové sociální zařízení může být využíváno i ostatními žáky/studenty zařízení, není nutné, aby sloužilo pouze pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Záleží pouze na prostorách budovy a žadateli. Kromě podmínky bezbariérového přístupu (min. od vchodu do budovy k učebně / výukovému prostoru / kabinetu / školnímu pracovišti a z něj na sociální zařízení) a nejsou stanovena v tomto smyslu žádná další omezení. 

OTÁZKA Č. 4: Rádi bychom podali žádost do této výzvy MAS Podbrněnsko. Samozřejmě víme o nutnosti zajištění bezbariérovosti. Rád bych se ale zeptal, jak postupovat, pokud samotnou bezbariérovost (celé budovy) bude řešit vlastník budovy (obec) následující rok (2021), tedy nebude řešena v rámci projektu. Je tento postup možný? Jakým způsobem danou situaci popsat a do jaké části žádosti?

Postup k bezbariérovosti možný je. Doporučuji náležitě popsat ve Studii proveditelnosti. Zároveň k datu ukončení realizace projektu musí být všechny dotčené prostory z IROPu bezbariérově přístupné v rozsahu daném Specifickými pravidly. Pokud žadatel toto nesplní, vystavuje se riziku neproplacení podpory. V tomto případě na sebe riziko bere výhradně žadatel/příjemce. V případě, že se mu posune termín oprav, ponese zodpovědnost.

OTÁZKA Č. 5: Hodnotící kritérium věcného hodnocení č. 1 Spolupráce s ostatními subjekty. Pokud se žadatel zaváže, že výstup(-y) budou sloužit dalším školním aktivitám (případně i kritérim č. 2 Využizelnost výstupů projektu ke školním aktivitám) potom se k tomu zavazuje i po dobu udržitelnosti. Rád bych se zeptal, jakým způsobem bude dokládáno, že tento závazek plní? Ve zprávách o udržitelnosti projektu, případně jakou formou (ČP, prezenční listiny, nějaká smlouva o spolupráci apod.)? 

Žadatel bude muset adekvátně dokládat, že aktivity a činnosti probíhaly ve zprávách o udržitelnosti. Výzva ŘO IROP č. 68 ani výzva MAS Podbrněnsko, spolek, č. 8 IROP nestanovuje závazné dokumenty, jakými má být stav prokázán. Je na žadateli, jaké přílohy k popisu v zprávách o realizaci doloží tak, aby prokázal tyto činnosti a aktivity, ke kterým se zavázal a za které získal vyšší bodobé ohodnocení v rámci věcného hodnocení.

OTÁZKA Č. 6: Může v rámci této výzvy žádat Základní umělecká škola o vybavení a rekonstrukci prostor, ve kterých probíhá výuka? 

Žadatel je oprávěným žadatelem v rámci této výzvy, nicméně jsou zde kladeny určité nároky, které mohou být pro ZUŠ nepřekonatelné.

Problematika ZUŠ v aktivitě „zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání“ je dost hraniční. Základní umělecké vzdělávání dle svého RVP ZUV totiž poskytuje vzdělávání cílící spíše na kompetence k umělecké komunikaci, kompetence osobnostně sociální či kompetence kulturní, resp. ty, které směřují k prožitku či recepci uměleckého díla. Vzdělávání na ZUŠ se realizuje v oborech Hudební obor, Výtvarný obor, Taneční obor, Literárně-dramatický obor a obor Multimediální tvorba. Z pohledu podporovaných klíčových kompetencí IROP je (typicky v případě „práce s digitálními technologiemi“) vždy na prvním místě otázka, zda využití kompetence „digitální technologie“ např. pro různé nahrávky, AV techniku atp. primárně povede k osvojení si znalostí a dovedností specificky technických (tzn. děti se naučí obsluhovat novou techniku), nebo vede pouze k podpoře kompetencí směřujících k umělecké činnosti, jejichž výstupem je umělecké dílo (typicky nahrávání výkonu žáků, vytvoření CD s hudebním výkonem žáků, nahrávací studio, střižna…).

V případě, že je výstupem ZUŠ umělecké dílo, nikoliv samotný akt seznámení se s pořízenou digitální technikou, nelze záměr žadatele označit za záměr v souladu s parametry výzvy č. 68, protože fakticky necílí na dotčené klíčové kompetence. Pokud tak ZUŠ např. hodlají nahrávací studio využívat tak, že budou nahrávat výkony žáků, CD, záznam hlasu, jedná se o podporu jejich uměleckých oborů, což je neslučitelné s IROP.

Lze říct, že ačkoliv jsou ZUŠ oprávněným žadatelem ve výzvě č. 8., aktivita „zájmové, neformální“ vzdělávání, dost těžko se s ohledem na jejich specifický typ vzdělávacích aktivit hledá vazba na klíčové kompetence IROP, které by nevedly k výstupu v podobě umělecké činnosti. Doporučil bych tak žadateli zvážit, zda splňuje podmínky dotčené výzvy. Soulad klíčových kompetencí IROP s předkládaným projektem je součástí závěrečného ověření způsobilosti.

Možností je tzv. Doplňková činnost školy. Tedy soubor činností, které nemusí nutně souviset s jejich vzděláváním (tedy v oborech Hudební obor, Výtvarný obor, Taneční obor, Literárně-dramatický obor a obor Multimediální tvorba). Jedná se o doplňkovou činnost na živnostenské oprávnění, díky které má ZUŠ možnost si zajistit prostředky jiným způsobem, a to například na nájem či i jiné výdaje. Rovněž je zakázáno, aby doplňkové činnosti byly úplně totožné, jaké běžné činnosti ZUŠ. Když to velice zjednoduším, je možné využít projektu na to, aby v rámci doplňkové činnosti vytvořila ZUŠ nové "kroužky" odpoledne pro děti/žáky/mládež (otevřené širokému spektru cílových skupin - nejen žáci dané ZUŠ), které by byly zaměřené na klíčové komptence IROP - cizí jazyky, přírodní vědy, technické a řemeslné obory, digitální kompentece. Doporučuji detailně popsat ve studii proveditelnosti, protože skutečně není typické, aby ZUŠ poskytovaly i jiné vzdělávání než umělecké, tak aby nedošlo k nějakému nepochopení v procesu hodnocení.

Co se týká využívání prostor pro běžnou výuku ZUŠ. Potenciální projekt podporuje zájmové, neformální a celožitovní vzdělávání. Aktivity spojené se zajištěním infrastruktury pro základní umělecké vzdělávání není v této výzvě podporováno. V určitém zanedbatelném malém zlomku případů je teoreticky možné, aby pouze v odůvodněných a mimořádných případech probíhala výuka v prostorách podpořených z této výzvy. Nicméně není možné, aby prostory sloužily převážně pro základní umělecké vzdělávání a pouze párkrát do týdne probíhaly jiné aktivity v rámci zájmového, celoživotního a neformálního vzdělávání. Pokud by takový případně nastal, jednalo by se o dotační podvod. Bylo projektem požádáno o jiné aktivity, než které jsou ve skutečnosti realizovány. Proto pokud je smyslem podpořit pouze či převážně infrastrukturu pro základní umělecké vzdělávání v oborech Hudební obor, Výtvarný obor, Taneční obor, Literárně-dramatický obor a obor Multimediální tvorba, potom se jedná o nezpůsobilé výdaje v rámci výzvy a není možné takový projekt podpořit. 

OTÁZKA Č. 7: Rád bych se zeptal na možnosti ohledně placení kroužků, které by probíhali v době udržitelnosti (výdaje za lektora, potřební materiál). Zde je takové příjmy nutné zahrnout do výpočtu čistých jiných příjmů? 

Specifická pravidla výzvy č. 68, aktivita "zájmové a neformální vzdělávání" uvádějí, že: Čisté jiné peněžní příjmy vznikají jen v průběhu realizace projektu (nikoliv v udržitelnosti projektu) a vypočítávají se teoreticky jako rozdíl mezi jinými peněžními příjmy, vytvořenými projektem, a provozními výdaji projektu vzniklými během realizace projektu. Ve všech ostatních případech projekt jiné čisté peněžní příjmy nevytváří. Zároveň si nemyslím, že by se tím škola/subjekt díky realizaci těchto kroužků dostal do zisku. 

Jen si dovolím upozornit na limit 15 % k vedlejší/hospodářské činnosti, který budete chápat tak, že:

  • Pokud cílové skupiny uvedeného projektu v rámci své činnosti (v rámci aktivit zájmového, neformálního či celoživotního vzdělávání) vytváří výstupy/produkty/služby, které mohou být bezplatně či za úplatu předány třetím osobám, nezapočítává se využití výstupů pořízených v rámci projektu do limitu 15 % k vedlejší/hospodářské činnosti.
  • Pokud budou výstupy projektu využity ke vzdělávacím aktivitám pořádaným školou, jinými školami, školní družinou či školním klubem, DDM, středisky volného času či dalšími nekomerčními subjekty (např. NNO), nezapočítává se to rovněž do limitu 15 % a na dané vyhodnocení nemá vliv ani to, zda vzdělávací zařízení či jeho zřizovatel poskytuje výstupy projektu pro takové využití za úplatu či bez úplaty.
  • Do limitu 15 % k vedlejší/hospodářské činnosti se započítává pouze dopad mimo cílové skupiny projektu definované projektem a zaměřením projektu (např. pronájem vzdělávacího prostoru dalšími subjektu).

Pokud byste případně plánovali vybudovanou/modernizovanou infrastrukturu z IROP i pronajímat, nemělo by to překročit 15 % časového ročního využití této místnosti.

Vše doporučuji popsat do studie proveditelnosti, aby nedošlo k nějakému nepochopení v procesu hodnocení.